Každý by si přál jednou za život najít poklad. Zapomenutou peněženku, bankovku na ulici, truhlu se zlaťáky zakopanou pod zemí. Byl by to skvělý pocit, nu a nějaký ten peníz navíc se vždycky hodí. Nedávno jsem někde zaslechl, že i Bible je takový náš poklad. Nebylo by krásné takto nalézt Bibli?

Po chvilce zamyšlení s tím ale v žádném případě nemohu souhlasit. Důvod je jednoduchý, podívejme se na osud pokladů. Chvilka slávy a potom se zavřou do prosklených vitrín, nesmíme se jich dotýkat a ve finále se stávají lapačem prachu. Písmo, to je přece něco víc. Něco běžného, co máme denně na očích. Něco jako jízdní řád, na který se každý den díváme, neboť bez něj by nám ujel vlak. Je tak obyčejný a přece nám tolik pomáhá se dostat do cíle. Nenechme si ujet vlak!