Myslím, že víra je jako sinusoida, chvíli jsme nahoře, chvíli jsme dole. A celkově je celá konstrukce víry spíše pro ty situace, kdy jsme zrovna dole. Náhodně otevírám žaltář a čtu: velkodušnost mou posilni, vraťte se smrtelníci, pomoz nám, vysvoboď nás, vrať se, shlédni na nás, nepřipomínej viny..“ Prostě jsme selhali a selháváme a pořád potřebujeme nějak zachránit. Ale co když jsme zrovna nahoře? „On se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání? Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, jehož hřích je přikryt?“ No... na jak dlouho..?
Komentáře
Víra, nebo život z víry?
Jk 2,19 Ty věříš, že je jeden Bůh? Zcela správně. I zlí duchové věří, a (přesto) se třesou hrůzou.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.